Živé tradice

Je to tradiční lidový tanec, a navíc mimořádně okouzlující: Schuachplattln. Název odkazuje na rytmické pleskání do bot (aha!) a lýtek (au!). Kožené kalhoty a dirndl k němu patří stejně neodmyslitelně jako taneční figury. Schuachplattln pochází z Alp, pevně se usadil na církevních slavnostech i vesnických oslavách a nezná žádné věkové hranice. Máloco vyjadřuje regionální identitu tak živě.

Hnát před sebou dobytek a dorozumívat se mezi sebou na rozlehlých horských pastvinách: právě z toho vychází tradice Goasslschnölln v alpské zemědělské kultuře Jižního Tyrolska. Dnes se goassl, formanský bič s násadou, koženou šňůrou a šlahounem, rozeznívá na slavnostech i v průvodech. V této disciplíně se dokonce pořádá i mistrovství Jižního Tyrolska. Když se do toho Goasslschnöller pustí, je to podívaná. 

Každý region má svůj kroj. A zcela jedinečný. Jen v Brixenu se liší údolí od údolí a někdy dokonce i obec od obce. Lederhose a dirndl se nosí při slavnostních příležitostech, ať už během církevního roku, nebo při oslavách ve vsi. A i když se dnes často řeší, jestli je mašle na ženské zástěře uvázaná vlevo, nebo vpravo (svobodná? zadaná?) nebo jaká výšivka zdobí lederhose. Nakonec však opravdu záleží jen na tom, aby se místní tradice nosily a oslavovaly s hrdostí.

Když se na podzim zvířata vracejí s hospodáři z vysokohorských pastvin do údolí, je to víc než jen důvod k radosti. Je to událost, která vypráví o kořenech a tradicích. Slavnostně ozdobené krávy, vesnice plná očekávání, hudba, Schuachplattler, Goasslschnöller a místní speciality – vždy mezi polovinou září a polovinou října.

Červený plášť, bílý vous, mitra a biskupská berla: u nás přichází Mikuláš už 5. prosince při velkém průvodu obcemi, samozřejmě v doprovodu svých andělů. Hodné děti dostávají drobné dárky – a ty, které se nechovaly úplně vzorně, mohou mít trochu obavy. Při krampusových průvodech, které už dávno patří k adventu v Alpách, atmosféra potemní a do ulic vyrazí démonické postavy s maskami, rohy, řetězy a zvonci. V Jižním Tyrolsku je asi 1 000 aktivních krampusů. Původně mají odhánět zlé duchy, ale hlavně budí respekt a skvěle baví. Jsou symbolickým protipólem laskavého Mikuláše. Protiklady se zkrátka přitahují.

Když se druhou neděli po svátku Božího těla na horách rozhoří ohně ve tvaru křížů, srdcí a dalších křesťanských symbolů, v Jižním Tyrolsku se tím tradičně připomíná odpor. Když zemi ohrožovala vojska Napoleona I., sešly se v roce 1793 v Bozenu tyrolské stavy a slavnostně přísahaly, že zemi svěří Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu. Andreas Hofer tento slib obnovil před bitvou u Bergiselu proti Francouzům a Bavorům. Hoferovy tyrolské oddíly zvítězily a tento zvyk se udržuje dodnes.