Město, krajina, Klausen
Malebné městečko mezi řekou a vinicemi
Na jedné straně teče řeka Eisack, na druhé se tyčí vinice a mezi nimi leží malé městečko, které si již brzy získalo význam. Klausen byl poprvé zmíněn v listině z roku 1027 jako „Clausa sub Sabiona sita“. Není divu, že se vrch Säben otiskl i do názvu města – nad Klausenem se totiž tyčí majestátní klášter Säben. V letech 800 až 1000 tu sídlili biskupové. Po více než 300 let pak místo utvářely benediktinky podle přísných zásad Ora et Labora, než klášter v roce 2021 opustily. Na podzim roku 2024 převzalo poutní duchovní správu cisterciácké opatství Heiligenkreuz prostřednictvím pátera Kosmase Thielmanna. Cesta z města vzhůru vás zavede přímo do této významné kapitoly dějin.
Při procházce historickým centrem s jeho úzkými uličkami, arkýři a domy v pastelových barvách rychle padnou do oka umně zpracované vývěsní štíty hostinců – typický znak města. A pak jsou tu umělci: roku 1494 se v Klausenu během své cesty do Itálie zastavil Albrecht Dürer. Později město zvěčnil ve svém mědirytu Nemesis. Klausen si tak získal přízvisko Dürerovo městečko a na konci 19. století se stal i uměleckou kolonií, kde se scházeli malíři, spisovatelé a intelektuálové a čekali, až je políbí múza. Hostince, ateliéry a umělecké salony tuto dobu připomínají dodnes.
Setkávání lidí bylo v Klausenu vždy důležitou součástí života. Ať už jde o měsíční trhy, farmářské trhy, vánoční trhy „Gassladvent“ nebo velikonoční trhy – městské akce vdechují starým uličkám nový život. Není tedy žádným překvapením, že Klausen patří mezi nejkrásnější historická centra v Itálii a může se pyšnit titulem „Uno dei Borghi più belli d’Italia“.
